pátek 12. dubna 2013

"tři rozmazané fleky"




Jsem tuhle četla něco o tom, že na nejmenované galerii platí - v jakési nadsázce vyřčeno  - „zlaté pravidlo tří rozmazaných fleků“. Bylo to napsáno trochu ironicky v souvislosti, že si tam lidé více cení fotografiky a různých patlanin, než realistické fotky… pobavilo mě to.  Nejsem zrovna typ, co fotí abstrakci, tedy - podle  autora výroku, „ty fleky“. Jen občas tím směrem ukročím a to spíše ze zoufalství a nedostatku jiné příležitosti. Prostě, zpravidla moje představivost nestačí.

Na druhé straně jsou fotky, které jsou skutečně a doslova těmi „třemi fleky“ a velmi na mě působí.  Nemám tu potřebu jim hledat názvy, někdy mi ani neběží fantazie s příběhy, či různými významy znázorněného,  ani necítím nutnost  porozumět, co jimi autor chce říci, prostě se mi na ně jen dobře kouká.

Při nedávném focení, jak jinak než zvířátek a lidí, jsem si cvakla obrázek, který mě svojí barevností i členěním zaujal, aniž bych v něm viděla cokoli více. Tolik jsem v něm nic více neviděla, že jsem mu nenašla důvod proč ho pověsit.  

Až teď, po nějaké době, když jsem ho trochu rozřezala a rozpitvala, našla jsem si pro sebe ty „tři rozmazané fleky“ :-))). Pro mě jsou některé docela koukatelné, v některých dokonce i ty příběhy vidím :-)), pro vás, v abstraktním vidění zběhlé, možná vůbec ne :-).



tuhle bych si za normálních okolností nejraději otočila o jednu stranu doprava, tady zůstává z nutnosti takto :-) u "tří fleků je to přeci skoro jedno :-))))))
 
 















13 komentářů:

  1. Je dobré občas odbočit, popustit fantazii .)
    V poslední toho nacházím nejvíc, zamlouvá se mi velice.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky Milane :-)... pro mě jsou favoritky - ta, co říkáš, a ještě ta druhá

      Vymazat
  2. Musím se přiznat, že jsem je poprvé viděl v mobilním prohlížeči a bral to jako úsměvný úkrok, případně holubičku s otočkou o 720 stupňů proti směru hodinových ručiček :-)

    Teď už je na lehkou váhu neberu a neberu tak docela ani (charakteristický, pokud mluví o svých výtvarných výbojích) zlehčující popis autorčin.

    Určitě zaujala ta neohraničenost obrazů, nebo tedy ohraničenost neohraničená pravoúhlostí a vymezením čtverců či obdélníků. To tomu celému dává docela zvláštní vyznění.

    Vlastně ani nehledám nějakou interpretaci jednotlivých obrazů. Nějaké přesahy typu "upřený pohled do tvého nitra" nebo podobné tak oblíbené směřování diváka do sféry promyšlenosti a uměleckosti mě tu nějak neberou i když bych si je pokusil představit.

    Paradoxně bych se spokojil s číslování a nic nenapovídajícím jmenováním "Záznam-1....Záznam-6" .

    Vedle sebe položené sčítají, nebo spíš násobí dojem. Po zavření zůstávají zaznamenány, či otisknuty v paměti, což je při přihlédnutí k mému věku rozhodně zaznamenání hodné :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No, vždyť je to holubička :-)))... né, že né :-).

      Ale na rozdíl od jiných mých výbojů tímto směrem :-))... jsem si u nich byla hned jistá, že ano, a že je tu chci, ať už na ně řekneš ty nebo někdo jiný cokoliv :-).

      Vymazat
    2. Jo, a taky jsem si chystala (při představě obrany tohoto "dílka") ti připomenout jak jsem jásala, tehdy v té sklepní restauraci v Praze, nad tou patinovanou zdí, a ty jen nechápavě kroutil hlavou :-))).

      Vymazat
    3. Tak když jde básnířka obrazů s realistou do restaurace, těžko čekat něco jiného :-)))

      Vymazat
  3. Já mám rozmazané fleky moc ráda. Bohužel se vždycky najde nějaký rejpal.. Tyhle se mi líbí hodně. :-) Zdravím..

    OdpovědětVymazat
  4. Barbora Nebeská - promiň, zapomněla jsem se podepsat.. :-)

    OdpovědětVymazat
  5. Jindřich Lípa15. dubna 2013 v 15:43

    ...netřeba se podceňovat, pro mne to není výsledek zoufalství, jsou to slušné fotografie pověsitelné do interiéru...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. no, to jsou mi hosti :-))... vítej, ráda tě tu vidím :-)... a děkuji, hezky se to od tebe čte :-)

      Vymazat